Blízká setkání: Tereza Kostková a Oleg Vojtíšek, Český rozhlas: Izolovali jsme mladé od smrti
😱"Opravdu je u nás většina smrtí bez pohřbu?!" divila se Tereza Kostková v Blízkých setkáních na ČRo Dvojce, kde byl náš Oleg hostem.
My vídáme lidi, kteří se ještě po dvaceti letech od smrti blízké osoby rozbrečí.🥀 Bez pohřbu to v sobě neuzavřete a bude vás to trýznit celý život, zvlášť pokud to byla smrt náhlá a nečekaná.
Důvody jsou různé: od traumatizujících zážitků v krematoriu, až po finanční. A občas taky kvůli dobře míněné myšlence, která ale vede do pekel – abychom netraumatizovali děti 👶Vychovali jsme tím celou generaci lidí, kteří smrt úplně vytěsnili. A když je pak jednou zasáhne, tak je to o to horší a hlubší. 🔪
Jak jde tedy dělat pohřby poctivě?
🏡Na pěkném místě, které vás pozvedne.
👨👨👦👦V den, který se hodí všem, kteří by na pohřbu být měli a chtěli.
💌Tak, aby vám pomohl v sobě odlehčit vině, nebo doříct to, co by se vám jinak neustále vracelo.
Pálení vzkazů či posílání zpráv po balóncích nebo lodičkách není vůbec nic ezoterického. Je to naopak velmi hmatatelný a lehce uchopitelný způsob, jakým udělat za vztahem se zesnulým poslední tečku, a poté sledovat, jak nás opouští – protože taková je realita. ⚫
👂Pokud chcete téma českých pohřbů rozkrýt podobně jako ho rozkrývala Tereza Kostková, poslechněte si nás v Blízkých setkání na Českém Rozhlase.
Co pro nás znamenají Dušičky dnes? Benedikt Mohelník a Oleg Vojtíšek, Český rozhlas, Vertikála
“Z pohledu věřícího, my jsme vůči našim předkům dlužníci, díky nim tu jsme. Žijeme na dluh z toho, co dostáváme od předchozích generací. Rozloučit se s tím člověkem je minimum splacení toho dluhu a zároveň tím do budoucna vytváříme hodnotu těm, kteří přijdou po nás a budou žít na náš dluh,” řekl Benedikt Mohelník, ředitel platformy Dominikánská 8 a šéfredaktor revue pro teologii a duchovní život, Salve.
Právě s ním debatoval náš Oleg Vojtíšek v pořadu Vertikála na Českém rozhlase.
A zjistili zajímavou věc: náboženské rituály a naše alternativní obřady spolu mohou jít ruku v ruce. Umění totiž není tradice bořit, ale aktualizovat je.
Třeba takové Dušičky. Typicky se slaví na hřbitově položením květiny v úzkém rodinném kruhu. Ale můžete sezvat i přátele a kolegy, třeba na výročí smrti, abyste nebyli sami. Vždyť tradice přikazuje si zesnulého připomínat: nikoli, že to musí být v ten daný den na tom daném místě.
Aby nám tradice sloužily, je dobré je přizpůsobit našim potřebám v moderním světě. A tomu se nebráníme ani my, ani moderní představitelé církve.
V čem pomáhá halloween našim dětem?
Proč je potřeba vypravit pohřeb?
A v neposlední řadě: vystřihli Olega, když úplně zapomněl, co chtěl vlastně říct?
Dozvíte se v nové Vertikále.
Český rozhlas Radiožurnál: Adriana Kábová jako host Lucie Výborné. Po bizarní zkušenosti s pohřební službou po smrti svého dítěte jsem se rozhodla pohřebnictví v Čechách změnit.
Adriana Kábová je antropoložka a pohřební průvodkyně.
Už během zkoumání indonéských kultur se dostala na tradiční pohřby, při kterých se obětují zvířata. „Přestože mé téma původně nebylo pohřebnictví, v Indonésii jsem se účastnila pohřbů v první řadě,“ popisuje.
Po vlastní zkušenosti s úmrtím miminka se rozhodla změnit pohřebnictví v České republice a stala se pohřební průvodkyní.
Co všechno tato práce obnáší?
A jak se dokázala vyrovnat se ztrátou dítěte?
Smrt není opakem života, je jeho součástí, říká pohřební průvodce Oleg Vojtíšek v Českém Rozhlase Plzeň
Spolek Pohřební průvodci běžně pořádá pohřby v přírodě, ale třeba i v nějaké vilce nebo salonku. „Velkou tradicí už je dnes sázení stromů. Strom je krásná živá památka, dává nám stín, vláhu, musíme o něj trochu pečovat a tak, jak roste, tak se my sžíváme se ztrátou. Nebo necháváme napsat klienty na papír to, co si nestihli říct se zesnulým, papíry složíme do lodiček a ty pustíme po řece. Vzkazy se dají napsat také na balonky, které vypustíme. Naší specialitou je třeba to, že v balónu můžeme vypustit popel zesnulého do stratosféry,“ popsal Oleg Vojtíšek.