Péče o rodiče po smrti dítěte: Alena Peremská
Tento podcast s Alenou Peremskou začíná tím, co se za posledních 10 let změnilo. A změnilo se naštěstí všechno. Bylo normální, že o tématu úmrtí miminek se nemluví, je to tabu, děti se neukazují rodičům, nepojmenovávají se, nepohřbívají se. Má se na "to" rychle zapomenout.
Tak jak se to má dělat správně? Pojďme popořádku.
Jak oznamovat v nemocnici špatné zprávy? Není lepší mlčet? Protože když nic neřeknu, tak přece nic nezkazím.
Není. Když nevíte jak, jděte do toho osobně, lidsky, za sebe. Není chyba ani plakat, naopak, pokud budete plakat, je to vlastně možná to největší, co té rodině můžete dát.
Jak zachovat, nebo dokonce vytvořit vzpomínku na dítě?
Udělejte si společnou fotku (vážně, máme s tím nejlepší zkušenosti). Řekněte si o memorybox. V něm udělejte otisky nožiček, věnujte miminku plyšáka… Víme z praxe, že rodinu to netraumatizuje.
Jak se rozloučit?
Nejdříve v nemocnici: Nemocnice vám má umožnit se s tělíčkem v soukromí rozloučit. Můžete miminko obléci, zaopatřit…ale můžete to udělat i později v pohřební službě.
A potom udělat pohřeb, obřad. Vypustit dítě, rozloučit se. Pomůže to velmi naší psychice, ale i duši dítěte. A pokud nám to pomůže, můžeme dítě i pokřtít - myslíme, že není důležité, zda ten křest platí, ale pokud nám to pomůže, Pán to chápe.
Co pak dělat s dítětem? Kam jej uložit?
Rodiče často volí kremaci, a pak si urnu nechají doma, aby bylo dítě stále s nimi. To je v pořádku (jen doporučujeme nenechávat ji v ložnici). Po čase je však dobré urnu uložit někam dál, na definitivní místo. Můžete udělat "sekundární pohřeb" - uložit popel dítěte na hřbitově, na zahradě, rozptýlit jej třeba na louce, nebo do moře.
Podcast končí velmi osobně - až dojímavě - takže se opravdu vyplatí poslouchat až do konce.
Zdenka Volavá, ředitelka Dlouhé cesty: Co se změní v partnerském vztahu po smrti dítěte?
Zdenka je mámou, které zemřel 21-letý syn. A od roku 2022 je také předsedkyní sdružení Dlouhá cesta. Dlouhá cesta podporuje rodiny, ve kterých zemřelo dítě - v jakémkoliv věku a z jakékoliv příčiny. V tomto podcastu představujeme Dlouhou cestu. Ale zaměříme se i na těžké téma změn v partnerském vztahu po úmrtí dítěte.
„Kdyby mi to někdo pustil deset let předtím nebo pět let předtím, tak bych řekla: to vůbec nejsem já, takhle se nikdy chovat nebudu, takhle jsem se nikdy nechovala. Ale po té ztrátě jsem se tak chovala a vlastně jsem sama sebe nepoznala. Takže mám pocit, že třeba můj muž si musel na moje nový já zvykat daleko víc než já na jeho.“