My ukazujeme nápady a možnosti, ale možná vůbec nemáme pravdu. Obřad by neměl být podle nás. Vše má mít souvislost s vámi a s miminkem: místo, parte, rakev nebo urna, hudba, květiny, barvy, svíčky, fotky, video, občerstvení… Vše ostatní je nepodstatné a může to být nakonec celé jinak.
Pokud můžeme být venku, nejraději doporučujeme místa u vody (ostrov, soutok řek, splav), místa v parku nebo na okraji lesa, místa na louce a vyhlídky. Zahrady ve vilách (ale i soukromé zahrady), zahradní altány, ale klidně i prostory u kostela či na hřbitově. Máme podrobnou mapu dobrých míst, ale stejně ji moc nevyužíváme: nejdůležitější je, aby místo bylo osobní pro vás.
Pokud uvnitř, může jít o malou kapličku, historickou vilu s terasou a zahradou, salonek (v divadle, galerii, restauraci či hotelu), galerii nebo muzeum, komunitní centrum, knihovnu, loft nebo rooftop, kavárnu…
Je to, jako když se učíme: potřebujeme zapojit co nejvíce smyslů: slyšet, vidět, číst, psát… Můžeme začít tím, že spolu připravíme pár vět, nebo i delší proslov. Můžeme zavzpomínat i potichu - tak, že napíšeme miminku vzkazy. Protože vždy je něco, co jsme nemohli, nestihli, nedokázali miminku říci… Vzkazy pak můžeme spálit, nikdo je neuvidí. Nebo můžeme vzkazy napsat na balonky či lampiony a vypustit je do vzduchu. Někdo tomu říká “nebeská pošta”. Nebo můžeme vzkazy psát na lodičky a ty potom pouštět po proudu řeky… Můžeme vzkazy popsat dřevěnou urnu, nebo rakev. Můžeme si společně zazpívat. Nebo zasadit strom. Pokud miminko ještě nemá jméno, můžeme mu ho společně dát, "pokřtít jej".
Můžeme zasadit strom: jde o živou vzpomínku, navíc udržitelnou. Strom sledujeme, jak roste, mění se nám před očima, můžeme se ho dotýkat, má vlastní vůni, musíme o něj trochu pečovat… A jak se s ním postupně sžíváme, postupně se smiřujeme i se ztrátou. Můžeme vyrobit pítko nebo krmítko pro ptáky. To lze zakomponovat do maličké památeční zahrádky, kterou spolu založíme, což stmelí všechny zúčastněné. Můžeme vyrobit speciální šperk s popelem miminka, nebo památeční sklo, které k nám do Čech, sklářské velmoci, určitě patří.
Hudba má velkou sílu. Dává nám možnost emoce vyvolat, umocnit, utlumit, připomenout… a to nejen individuálně, ale i společně. Často nám písnička připomene jen záblesk, závan vzpomínky… Živá hudba je vždy lepší, ale reprodukovaná zase jednodušší na zařízení.
Na obřadu se většinou smutní a brečí, ale pohřeb vašeho miminka nemusí být ponurý. Může být dětský, tedy… barevný.
Má nám pomoci i vrátit se do života, a tam barvy patří. Na začátku obřadu se snažíme, aby se všichni soustředili, pak aby se postupně nořili do společného smutku, a pak i do svého osobního. Ale postupně, ke konci, jsme rádi, když se podaří vidět přes slzy i úsměv.
Všechny vzpomínky, ústřižky, fotky, drobnosti ukládáme. Například do krabičky. Můžeme využít memoryboxy, které dobrovolníci z organizace Dítě v srdci vyrábějí a distribuují do vybraných nemocnic. Nebo vám vyrobíme vaši vlastní dřevěnou truhličku vzpomínek. Ke krabičce se budete moct často vracet - na Vánoce, na Dušičky, na všechna výročí… a kdykoliv, kdy vám bude smutno.
Podle našeho názoru nikam nespěchejte. Vyčkejte, až budete připraveni se rozloučit.
My doporučujeme nejdříve se rozloučit soukromě, v nejužším kruhu, s tělem miminka, a až později, až vydechnete, zorganizovat větší rozloučení, buď s popelem miminka, nebo jej uložit do hrobu.
Dá vám to také možnost přizpůsobit termín třeba těm blízkým, kteří by hned nemohli. Umíme ale vyslechnout jakékoliv přání, poradit, co s ním, a vymyslet, jak jej zrealizovat. Perinatální ztráta je zkušenost, která se ničemu nepodobá a nedá se nastudovat. Stejně jako způsob, kterým ji daní rodiče prožívají.
Naše služba zahrnuje vše od úvodní pomoci, přes komunikaci se všemi zúčastněnými, převozy, rakev, kremaci, až po vyřízení administrativy a vyřízení pohřebního 5.000 Kč od státu. Skutečná cena je tedy jen 9.500 Kč, protože 5.000 Kč zaplatí stát.
Zuzka vyrostla v Hradci Králové, bydlí v Praze ve Vysočanech a je zakládajícím členem Pohřebních průvodců. Vystudovala Indologii. O víkendech se, kromě pohřbů, věnuje roleplay hrám na hradech a zámcích, ale i ve starých továrnách. Zuzka přichází do kontaktu s truchlením a se smrtí i mimo Pohřební průvodce – pracuje v Cestě domů: neziskovce, která v Čechách prošlapala cestu v péči o umírající i o pozůstalé.
Bára pochází z Prahy, studovala krajinářství na Fakultě životního prostředí ČZU a k Pohřebním průvodcům se přidala v roce 2021. Pracuje jako markeťačka a copywriterka na volné noze. Ve volném čase tráví čas v přírodě nebo cestuje po Evropě se svými dvěma pejsky v obytné dodávce jménem Sušenka. Mezi její zájmy patří také gastronomie spolu s ekologickým a etickým životním stylem.
Oleg se narodil v Košicích česko-nemeckým rodičům, studoval v Brně a téměř dvacet let už žije v Praze. Je zakladatelem Pohřebních průvodců. Občanským povoláním dělá transformační projekty ve firmách, které procházejí velkými změnami - pracoval například v Alze nebo v PPF. Ve volném čase se věnuje svým dvěma dětem, manželce, turistice, běhání a hudbě.
Alenka pochází z Jablonecka a v Praze žije pět let. Pomoc ostatním ji provází už od školních let: studovala hotelový management a potom personalistiku. Když právě nepomáhá s pohřby, pracuje ve velké agentuře jako office manager. V Pohřebních průvodcích dělá vše, od řečí až po obřady, - stejně jako všichni: ale její speciální doménou je tvorba parte na míru pozůstalým.
Eva pochází z Prahy, je hrdou Žižkovandou. V rámci svého studia, které nyní zdárně dokončuje se věnuje Arts managementu, tedy řízení v kultuře. Jak ve škole, tak v práci ráda uplatňuje svoje nadšení pro organizovanost - tabulky a kreativitu - smysl dělat věci jinak. Již v útlém věku se potýkala s vážnou nemocí své sestry, kterou nadevše miluje, její smrt byla podle lékařské diagnózy velmi blízko. Sestra se z nemoci dostala a je silnější než kdy dříve. Eva od té doby ví, jak je život vzácný.
V práci u Pohřebních průvodců hledá harmonický dialog mezi životem a smrtí. Miluje přírodu.
Ve volném čase kreslí, maluje, šije, dělá šperky, navrhuje oblečení, píše básně...
Eva pochází z Ostravy, kde strávila velkou část svého života. Po vysoké se vydala objevovat krásy světa, a protože miluje přírodu, nejvíce jí učaroval Nový Zéland. Po návratu se věnovala organizaci svateb. Nyní žije v Brně, na plný úvazek organizuje eventy a věnuje se marketingu. Ráda cvičí a ve volném čase ji můžete potkat na horách. Eva je naší hlavní spojkou v Brně.
Adriana pochází z Pošumaví, kam se po téměř dvaceti letech života v Praze opět navrátila. Vystudovala antropologii a nepřestává ji fascinovat šíře možných způsobů života na této planetě. Za svůj druhý domov považuje jihovýchodní Asii, blízký vztah má také k Madagaskaru. V Čechách působí v neziskovém sektoru a v současnosti tráví většinu volného času s rodinou.
K Pohřebním průvodcům ji přivedla nespokojenost se službami klasických pohřebních služeb po smrti jejího miminka a touha podílet se na změnách v tomto odvětví.
Vyplňte formulář, napište nebo zavolejte. Ozveme se ještě dnes.
Jsme držiteli státní profesní kvalifikace Poradce pro pozůstalé (69-020-M), Sjednavatel pohřbení (69-021-M) a dalších českých i jiných kvalifikací a certifikátů.
Jsme aktivními členy Asociace poradců pro pozůstalé.
© 2019 - 2023 Pohřební průvodci
. Create websites online