Naše lesní hřbitovy

Lesní hřbitovy zakládáme na místech, které mají historický a kulturní přesah, významný krajinný prvek (například zříceninu hradu) nebo přírodní rezervaci a také vodní prvek (např. říčku či rybník). Pečujeme o to, aby si les uchoval svůj přirozený charakter, a zároveň chráníme významné krajinné prvky, které mu dodávají jedinečnou atmosféru.

Lesní hřbitov Halštatské hradiště

Mezi Kutnou Horou a Kolínem nečekaně narazíme na romantické skalnaté údolí. Hloubila jej zde miliony let říčka Polepka. Nad jejím levým břehem se před 3000 lety tyčilo halštatské hradiště s popelnicovým pohřebištěm. Náš lesní hřbitov je přímo na místě hradiště. Nad hradištěm i pohřebištěm se dnes klene novodobá technická památka: Hranický viadukt.

O hradišti

Halštatské hradiště “Na Homoli” stálo na skalní vyvýšenině nad levým břehem Polepky. Mohutný val hradiště měl kamennou konstrukci a násep, jehož základ tvořila popelovitá vrstva se zlomky halštatské keramiky. Tuto keramiku zde dodnes nacházíme, a to i v malé hloubce, dokonce i na polích. Terénní průzkum zde provedl ve 30. letech 20. století František Dvořák a v roce 1998 PhDr. Naďa Profantová, CSc.

O urnovém pohřebišti

V roce 1936 zde odkryl František Dvořák dva hroby ohraničené kamenným kruhem. V hrobech byly pod kamenným kuželem uloženy urny s pozůstatky zesnulých po žárových pohřbech lužické kultury lidu popelnicových polí, z období přibližně 1300 – 1000 př. n. l. Výbava hrobů zahrnovala šest menších mís - okřínků, jeden květináč, jeden větší okřín a dvě osudí. Najdeme je v muzeu v Kolíně. Na tu dobu a na hradiště jde o velmi chudou výbavu, proto lze předpokládat, že kolem jsou další, větší hroby s bohatší výbavou. Je však možné, že hroby byly významně narušeny při stavbě železničního viaduktu v roce 1900.

O železničním viaduktu

Kamenný železniční viadukt postavený v roce 1900 během pouhých pěti měsíců na trati Kolín – Rataje nad Sázavou firmou Ing. Osvalda Životského. Celková délka mostu je 109 metrů, nejvyšší výška nad dnem Polepského údolí činí 31 metrů. Je postaven z pečlivě opracovaných pískovcových kvádrů z kutnohorského pískovce a žulových bloků z lomů u Lipnice nad Sázavou. Zábradlí je stále původní, železné. Most se dochoval ve zcela autentické podobě bez novodobých modernizačních či rekonstrukčních zásahů a v dobrém technickém stavu. Na rok 2026 je plánovaná rekonstrukce viaduktu, našeho hřbitova se však nijak nedotkne - se Správou železnic komunikujeme a ladíme detaily.

Železniční viadukt byl 2. ledna 2009 prohlášen Ministerstvem kultury nemovitou kulturní památkou a zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 103404.

O Františku Dvořákovi

František Dvořák (* 28. 11. 1896 Červené Pečky – † 10. 6. 1943 Drážďany), původně lékař, později významný archeolog. V roce 1924 se stal oficiálním správcem archeologické sbírky kolínského muzea, na jejímž uspořádání se ale podílel již jako osmnáctiletý student v roce 1914. Jeho unikátní archeologické objevy na Kolínsku přinesly muzeu postavení uznávaného mimopražského archeologického pracoviště a význam kolínského muzea v meziválečném období výrazně přerostl hranice města i regionu. V letech 1926–30 byl starostou městysu Červené Pečky.

Za války se zapojil do kolínské organizace Domácí odboj (známé také pod názvem Prstýnkáři). Poskytoval jí i prostory v kolínském muzeu. Před svým zatčením gestapem byl varován a stačil se ještě ukrýt v tajné skrýši ve sklepě svého domu v Červených Pečkách. Hlad a nedýchatelný vzduch jej ale přinutily po dvou dnech skrýš opustit. Do rukou gestapa padl 4. září 1941. Byl vězněn postupně v Kolíně, v Kutné Hoře, v Terezíně, v pankrácké věznici v Praze a nakonec v drážďanském vězení na Georg-Bähr-Strasse. Zde byl 14. ledna 1943 odsouzen k trestu smrti a 10. června 1943 popraven.

Lesní hřbitov pod hradem Chlum

Hrad Chlum byl založen na místě původního starověkého hradiště po roce 1276 Vladykou Blehem, jehož rod se později stal v Čechách jedním z nejmocnějších šlechtických rodů, Slavatové z Chlumu a později z Košumberka. Rod se zjevuje v českých dějinách celkem často: například v roce 1415 páni Vilém Diviš a Jan z Chlumu přivěsili své pečetě na stížní list proti upálení mistra J. Husa. O 203 let později (23.5.1618) byl příslušník téhož rodu, císařský místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, z rozhodnutí českých stavů jedním ze tří osob vyhozených z okna Pražského hradu při Druhé pražské defenestraci.

Během třicetileté války hrad několikrát poničila císařská vojska a poté zpustl. Kámen z hradu používali místní obyvatelé jako stavební materiál při obnově vsi.

Foto: Ocelorytina J. Farka z knihy F. A. Hebera Böhmens Burgen, Vesten und Bergslösser – České hrady, zámky a tvrze IV., Prag 1844

Romantizující veduta hradu Chlum.

Pod hradem Chlum je rybník, který napájí Chlumský potok.

A v meandrech Chlumského potoka se nachází náš hřbitov. Od hradu je vzdálen přibližně 200 metrů a spojuje je vyhlídková pěšinka. Obřady rozloučení můžeme udělat na hradu Chlum a pak se odebrat na hřbitov uložit zesnulého, ale možná hezčí místo na obřady je i i přímo na hřbitově.

Hřbitov je v údolí, kde je opravdové soukromí, ale stále ještě dost slunce. Když jsme hřbitov připravovali, většinou jsme za celý den nepotkali vůbec žádného člověka. Ale potkali jsme běžně veliké stádo srnek, zajíce, datle, sůvy a dokonce lišku.

Foto: Veduta hradu Chlum. Obraz Karla Liebschera z knihy A. Sedláčka, Hrady, zámky a tvrze království českého XII., 1900. hrad XII. 210

Hřbitov je z jedné strany rámován meandry potoka, z druhé strany jsou meandry slepého ramena, které ožívá jen u jarního tání sněhu. Oba jsou lemovány stromy stáří 80 až 200 let.

Mezi nimi je velké poloosluněná rovná plocha, vhodná pro obřady, ale i pro poklidné vzpomínání nebo usebrání. Vedle ní je pahorek, jako stvořený k obřadům rozptylu. A rozptylová loučka je tedy hned vedle - a je plná lesních květin.

Například na jaře na hřbitově rozkvétají rozkvétají tisíce bledulí – proto byla kousek od hřbitova v roce 1982 vyhlášena přírodní rezervace Velká a Malá Olšina.

Lesní hřbitov u Žižkova dubu na Myšlíně

Příběh Žižkova dubu

Dub zde stojí přes 650 let a jeho příběh se píše od dob husitů. V roce 1421, během tažení k Českému Brodu, se zde setkal kněz Petr z Cimburka s Janem Žižkou a přimlouval se za Mnichovice, aby se jim Žižka vyhnul. Žižka jej ale obvinil, že je zvěd, a na místě jej odsoudil a na dubu oběsil. Nakonec se prý ukázalo, že zvědem byl ve skutečnosti voják, který Cimburka usvědčil. Mnichovice ale zůstaly nájezdů ušetřeny.

Žižkově dubu na Myšlíně se věnoval i televizní pořad Paměť stromů, konkrétně v dílu č.7: Žižkovy stromy.

Dub je zapsán v Registru památných stromů AOPK ČR.

Foto: Tomáš Kubelka, Čarokraj: https://carokraj.cz/lokace/zizkuv-dub-myslin

Žižkův dub Myšlín - Lesní hřbitov v noci

Krajina a okolí

Vlnící se barokní středočeská krajina, louky, pastviny, lesíky a zvířata: především kozy a ovce. Taková je ekofarma Zahrady Myšlín: https://www.zahradymyslin.cz/, kde se hřbitov nachází.

Obřadní místo je přímo u Žižkova dubu, u památného křížku. Lesní hřbitov je potom přímo vedle v mírném svahu, směrem dolů do údolí k myšlínskému potoku.

Asi 50 metrů od hřbitova je Zahradní bistro, kde se můžete občerstvit, nebo udělat i kar po rozloučení, a také Koloniál, kde si můžete nakoupit zemědělské produkty z místní ekofarmy.

Na hřbitov se dostanete celoročně autem až téměř přímo k dubu.

Ovečky v Zahradách Myšlín u lesního hřbitova