Ve vile je vše, co hledáme, navíc nám dává pocit pohodlí a bezpečí.

Často mívá zajištěný vlastní catering.

Příklady: Villa Lanna nebo Villa Pelle

Mnohé parky disponují vlastními pavilony, oranžeriemi, nebo je v nich tzv. sala terrena - zahradní sál.

Chrání nás před rozmary počasí, jsme v přírodě a zároveň venku, lze je vytemperovat na rozumnou příjemnou teplotu…

Příklady: Pavilon Grébovka, Oranžerie v Břevnovském klášteře nebo Sala terrena ve Vrtbovské zahradě

Pohřeb do kostela přirozeně patří: církve prováděly tento obřad po staletí. Knězi rádi vidí, že máme společný cíl: důstojný obřad, který pomůže pozůstalým. Proto se s nimi dá velmi dobře domluvit. Nejčastěji obřad probíhá tak, že kněz (farář) provede liturgii Rozloučení, a poté pokračuje program Pohřebních průvodců. V kostele jsme samozřejmě opatrnější ve výběru hudby, důsledně ji konzultujeme s farářem a někdy nám reprodukovanou hudbu ani nepovolí - a je to možná správně: jsou tam přece varhany a varhaník!

Příklady: Kostel sv. Tomáše na Malé Straně (tady měla pohřeb například i Hana Zagorová), Kostel sv. Michala na Malvazinkách (odsvěcený), Evangelický Kostel sv. Michala Archanděla v Podolí, Dřevěný kostel v Libni…

Salonky nám umožňují provést pohřební obřad v soukromí, ale přitom doslova na krok od ostatní společnosti.

Mají výbornou dopravní dostupnost a dají se objednat doslova na poslední chvíli.

Galerie i muzea jsou vhodné pro skupiny lidí jak svým uspořádáním, tak atmosférou i servisem, který nabízí (často mají kavárnu, bistro, zázemí…).

Příklady: Galerie Pelle, DOX

Je pravdou, že vystupujeme proti smutečním síním v krematoriích, protože jsou depresivní a nepomáhají. Ale existují hezké a povznášející síně, kde si navíc můžeme udělat obřad zcela podle sebe.

Příklady: Kaple Ďáblice, Obřadní síň na Vinohradském hřbitově, Kostel sv. Michala na Malvazinkách

Komunitní centrum může být vším: každým prostorem, který zde zmiňujeme - od kavárny, knihovny a galerie, přes kostel až po botanickou zahradu.

Jako nevýhoda nám může připadat jistá “obyčejnost” komunitních center; výhodou je naopak jejich duše, osobitost a blízkost (moderně bychom řekli “nízkoprahovost”).

Knihovny najdeme mnohdy ve spektakulárních historických stavbách. Nezřídka jsou i přirozeným komunitním centrem - a to zdaleka ne jen na vesnici. No a knihy jsou přece nejhezčí nábytek (a také hezky tlumí zvuk)...

Příklad: Rudolfinum, Městská knihovna na Smíchově

Loft nebo rooftop (prostor na střeše) nám dávají prostor, svobodu, ale i styl. A dechberoucí výhledy. Mnohem více tam zapadne současnější hudba, třeba DJ?

Příklady: Střecha Lucerny nebo Chapter

Na našich obřadech si povídáme. Vzpomínáme na našeho milovaného zesnulého. A kde jinde se povídá nejlépe, než v naší oblíbené kavárně? Jde o osobní prostor, často pro nás, zesnulého i mnoho z hostů…

Rozloučení v botanické zahradě je plné života, slunce, energie rostlin… a to v každém ročním období.

Víme, že milujete naše obřady pod hvězdnou oblohou. Ale co když je zima? Zkusme je přenést dovnitř!

Přiznáváme, že planetárium je jedino z mála z tohoto seznamu, kde jsme obřad ještě nedělali: tak do toho pojďte s námi a vyzkoušejme to!

Rozloučení na venkovním fotbalovém stadionu už jsme připravovali. Podle reakcí pozůstalých dopadlo výborně - pokud se to tak dá říci… Sportovní hala, nebo tělocvična, na naše rozloučení ještě čeká.