Kateřina Svobodová je průvodkyní po pražských hřbitovech.
Kateřina studovala dějiny umění a hřbitovy jsou plné umění.
Umění v jeho originálním umístění, v přirozeném prostoru, ne v galerii podle kurátorského záměru.
V krásném prostoru, v přírodě, v tichu, v souladu s přírodou i městem kolem.
Ale dnes už se funerální plastiky téměř nedělají. Co dělat, aby se vrátily?
A může příprava sochy na hrob pomoci zprocesovat smrt blízkého?
Měli jsme přece několik klientů, kteří sami vyráběli rakev, a jim to pomohlo.
Vyráběli jsme s dětmi urny z LEGO.
A když už jsme u dětí, tak vidíme jako velký problém, že nikdy nebyly na pohřbu, ani neviděly nikoho mrtvého - a tam někde začíná celospolečenské vytěsnění smrti.
Tak co kdybychom jim pomáhali seznámit se se smrtí tím, že je budeme brát na hřbitov?
Třeba v hodině dějepisu: Ať vidí Boženu Němcovou a Nerudu a Čapky a Dvořáka se Smetanou na Vyšehradském hřbitově. A s nimi i vše další.
Zní to přirozeně a dokonce i levně.
Takže jsme při natáčení podcastu vymysleli projekt "Děti na hřbitov".
Každopádně, přijďte na prohlídku hřbitova s Kateřinou, termíny najdete v její Facebookové skupině "Všem tafofilům", nebo na stránkách Hrbitovy.cz.